Proč nás epidemie zastihla nepřipravené a jak tedy dál?
To jsou otázky, které si nyní zřejmě všichni klademe, a pevně doufáme, že už brzy začneme zase žít normálním životem. Co však musíme jako lidstvo změnit, aby se tak akutní selhání kolektivní imunity proti určitému či jinému viru neopakovalo a nemělo tak devastující společensko-ekonomické dopady? Jak využít této nepříjemné globální zkušenosti k zesílené prevenci proti dalšímu mikrobiálnímu ohrožení, které může kdykoliv následovat? Zdá se, že nám příroda přes tuto pandemii vlastně připomněla, jak zásadní význam má nejenom porozumění člověka přírodě a jejím zákonitostem, nýbrž také souznění člověka s přírodou, tj. souznění biologie člověka s přírodními zdroji k životu.
V moderním světě totiž neposkytujeme našim tělům a imunitním systémům informace, na něž mají vyvinutý „software“, aby mohly řádně fungovat (více v přednášce PharmDr. Pflegera na kurzu). Nejíme základní druhy potravin, které nám příroda, ne potravinářské technologie, nabízí k jídlu, málo se pohybujeme a zcela jsme narušili náš vztah s mikroby. Výsledkem je, že jsme nejen ztloustli, ale také jsme imunologicky ohroženi, což potvrzuje relativně vysoký výskyt infekcí, proti nimž obranyschopnost podporovaná léky selhala, i zánětlivých onemocnění. Když bychom žili způsobem, který je v souladu s naší přirozenou biofyziologií, doprovázelo by nás nejen zdravější mikrobiální společenství (vně i uvnitř), ale také bychom měli vyšší schopnost odolávat patogenům – žili bychom zdravěji a bezpečněji! To by bylo prospěšné nejen pro jednotlivce, ale i pro společnost, protože by to snížilo zátěž chorobami a jejich původci – patogeny.
Když jsem hledal odpovědi na otázky v úvodu, nejvíce mě oslovili autoři, kteří vidí východisko (…jak tedy dál?) v zásadní změně globálního životního stylu (včetně výživy) vedoucí ke zvýšení bezpečnosti imunologické odpovědi člověka na možné budoucí nákazy. Ano, už víme jak ji nespecificky posilovat působením přirozených nástrojů, které nám příroda dala k dispozici např. antioxidantů jako vitaminu C, selenu, zinku, glutathionu a dalších látek v komplexní stravě s ověřenými proimunitními účinky, jejichž kolísavá (ne)přítomnost v moderní stravě naši imunitu snižuje. Ale víme, čemu se ještě ostražitěji (ve výživě) vyhýbat, abychom svoji imunitu udrželi neoslabenou před její případnou budoucí mobilizací, prostě – jak (ne)máme jíst?
V tomto směru mě zaujala např. tato práce z uznávaného Nutrition Journal, který trvale sleduji, rozebírající negativní vliv tzv. moderní stravy (západního typu jako fast food) na imunitu. Tu rozhodující měrou formuje náš (střevní) mikrobiom jako jednu z odpovědí na to, co jíme (na obr.). Obrázek ukazuje, jak některé složky stravy (např. nasycené tuky, maso, sůl, cukr… v nadbytku ), deficity (omega-3 NMK, fytonutrienty) nebo dysbalance (omega-6/omega-3) působí přes mediátory (zánětlivé faktory a receptory) zánět a dysbiózu ve střevním systému, a tím přispívají k nemocem a poruchám včetně infekcí, jako je současná pandemie.
Proto se v našich kurzech snažíme napříč všemi přednáškami vysvětlit studentům (a potažmo jejich budoucím klientům), jak se těmto prokázaným negativním vlivům (včetně sedavého způsobu života – pohyb!!) ve výživové praxi pokud možno důsledně vyhnout.