Univerzální prevence: šetrně upravená přiměřená strava + pohyb

“Vzorec” uvedený v nadpisu této aktuality bychom se jako výživoví poradci měli snažit naplňovat, jde nám přece o zdraví klientů, dosahované cestami univerzální (či primární?) prevence a nemělo by nám jít o to, abychom na poruchách jejich zdraví profitovali. V této snaze nám pomáhá celá řada moderních studií, které prokazují význam výživy v prevenci, např. tato studie. Ukázala, že změny ve stravování zvyšující aktivitu prospěšných střevních bakterií jsou potenciálně prospěšné při prevenci rakoviny i zlepšení celkového zdraví jednotlivců. Tyto změny spočívají v podpoře eubiotického mikrobiomu (opak dysbiotického, tedy pro zdraví nepříznivého mikrobiomu s porušenou rovnováhou). Existují důkazy (zatím na pokusných zvířatech), že takové změny mikrobiomu mohou mít během terapie rakoviny synergické účinky s léčbou. Kultura tzv. rychlého občerstvení v průmyslových zemích, které má nízký obsah vlákniny, je bohaté na cukr, škrob a průmyslově-zpracované potraviny, je úzce spojena se ztrátou mikrobiální diverzity, vznikem dysbiózy a s vysokým rizikem obezity, kardiovaskulárních chorob, metabolického syndromu a rakoviny.

Na kardiopreventivní a protirakovinový význam pohybu, v tomto případě běhu, zase poukazuje tato studie. Když mezinárodní kolektiv vědců porovnal skupiny běžců s neběžci, zjistili, že u běžců je riziko předčasného úmrtí z jakýchkoli příčin o 27 % nižší. Těmto lidem hrozilo o 30 % nižší riziko smrti následkem kardiovaskulárních problémů a o 23 % nižší na rakovinu. Badatelé rovněž studovali, jak ovlivňují úmrtí různé frekvence běhu, jeho délka a tempo . Zjistili, že nic z toho nemá na úmrtnost prokazatelný vliv. Zdravotní prospěch z běhu měli i lidé, kteří se mu týdně věnovali pouze jednou nebo v celkovém týdenním součtu třeba jen 50 minut. Podle studie nezáleží ani na rychlosti běhu. Na obrázku je náš výživový poradce, trenér, velký protagonista běhání a zdravého životního stylu, ultramaratónec Miloš Škorpil.