Můžou být naše návyky k pití kávy dány geneticky?

Káva v současné době představuje nápoj s největší růstem spotřeby ve světe. Kávové boby jsou po ropě druhou nejdůležitější komoditou světového obchodu a její vliv na naše zdraví získává stále větší pozornost široké ale takové odborné veřejnosti.

Dle posledních statistik Mezinárodní kávové organizace (International Coffee Organization) z roku 2011 patří Čechům úctyhodné 35 místo ve světovém žebříčku konzumentů kávy s roční spotřebou 3,26 kg kávy na osobu. V průměru se tak v České republice vypije 1,2 šálku kávy na osobu a den, přičemž v přípravě kávy vede český „turek“.

Vliv kávy a její konzumace na organismus se tak, pořád více, stává předmětem různých odborných studií a účinky tohoto výjimečného nápoje zkoumají specializované týmy odborníků na celém světě.

Nová kohortní studie [1] uveřejněná v Nature.com, která byla vykonaná na 1207 Italech a porovnána s holandskou kohortou v rámci podobné studie však ukazuje, že tato celosvětová “láska” ke kávě může být dokonce dána geneticky.

Vědci totiž našli nový gen „PDSS2“, který ovlivňuje spotřebu kávy tím, že reguluje expresi (zvýraznění) genů spojených s metabolismem kofeinu. Konkrétně se jedná o to, že zvýšená exprese genu „PDSS2“ vede u lidí i zvířat k inhibici (brždění) exprese genů, které jsou odpovědné za rozklad kofeinu v našem metabolismu.

Co to v praxi znamená?

Zatím co pro Nizozemí a většinu dalších států severní Evropy je typická spíše vyšší aktivita genu CYP1A2spojená s lepším rozkladem kofeinu, u Italů naopak převažuje aktivita zmiňovaného genu PDSS2 asociována s horším, resp. pomalejším rozkladem kofeinu.
Jinými slovy, naši severští sousedi si z podstaty svého genotypu můžou dovolit vyšší příjem kávy a kofeinu vzhledem k jeho efektivnějšími rozkladu v metabolismu.

Toto zjištění je poněkud paradoxní se statistikami Mezinárodní kávové organizace, která uvádí, že zatímco Itálie spotřebuje až 5,62 kg kávy na osobu ročně (15 místo), Nizozemci si dopřávají „pouze“ 3,50 kg na osobu ročně (28. místo) 

Rozdíl však spočívá v přípravě kávy a finálním příjmu kofeinu mezi těmito národy. Zatímco mezi Italy převažuje klasická moka či espresso s průměrným obsahem kofeinu 67,18 mg, resp. 60,95 mg v jednom šálku, u Nizozemco dominuje filtrovaná káva s téměř trojnásobným (!) obsahem kofeinu 173,25 mg v jednom šálku, resp. hrnku.

Právě takto dlouhodobý a mezigeneračně vyšší příjem kofeinu může být odpovědný za to, že si Nizozemci (a další sousedné země severní Evropy) mohou tohoto oblíbeného moku dopřát přirozeně více bez nežádoucích následků relativně vyššího příjmu kofeinu.

I tato studie tak v konečném důsledku demonstruje unikátní schopnost našeho metabolizmu přizpůsobovat se z generace na generaci rozdílným podmínkám ve stravování, podnebí, životním stylu či dalším vnějším faktorům (mj.) aktivitou našich genů.   

Některé další „in vitro“ studie [2] navíc prokázali vliv kofeinu na proces tzv. demethylace ve svalových buňkách, která může příznivě ovlivnit expresi našich genů a tedy (mj.) i pozitivní vliv na rozvoj kosterních svalů.

Kofein tak, dle švédských výzkumníků, ve svalových buňkách způsobuje výlev vápníku a jistým způsobem napodobuje vliv cvičení. Nutno však dodat, že se v dané studii jednalo o koncentraci kofeinu rovné asi padesáti vypitým šálkům kávy denně, což se téměř blíží smrtelné dávce.

Závěr

Kávová zrna obsahují až stovky různých organických látek, o jejichž fysiologických účincích stále víme málo. Jedná se o velice komplexní nápoj, za kterým se skrývá celá alchymie počínaje pěstováním až po jeho přípravu a konzumaci.
Už nyní však existuje dostatečné množství studií, které prokazují, že mírná konzumace kvalitní černé kávy může z dlouhodobého hlediska snižovat riziko srdečních příhod, demence, Parkinsonovy i Alzheimerovi choroby, riziko ucpávání cév, diabetu, vysokého krevního tlaku a mnoho dalších ochranných účinků.
Neméně důležité je však kvalita kávy a způsob její přípravy. Proto budou na našich stránkách již brzy k dostání skripta, které vám celou problematiku pití kávy a pitného režimu pomůžou pochopit v širším kontextu a souvislostech.