Omega-3 jako stimulant anabolismu
Nedávné výzkumy prokázaly, že omega-3 mastné kyseliny, zejména EPA a DHA obsažené v rybím oleji a suplementech s rybím tukem mají schopnost blokovat odbourávání svalových vláken během chemoterapie rakoviny. Také zvyšují anabolickou odezvu na podávání aminokyselin, budujících svaly, u zdravých jedinců. Spekulovalo se, zda jsou u nemocných osob a seniorů zodpovědné za tyto příznivé účinky na metabolismus bílkovin protizánětlivé vlastnosti omega-3 mastných kyselin. Současně se nabízela otázka, jakým mechanismem působí suplementace omega-3 mastnými kyselinami u zdravé a mladší populace.
Na to odpověděla studie provedená výzkumnou skupinou vedenou Gordonem Smithem, složenou z pracovníků University of St. Louis (USA) a University of Nottingham (Anglie). Vědci po dobu 8 týdnů sledovali účinky suplementace o dávce 4 g omega-3/den na skupinu 9 zdravých jedinců ve věku 25-45 let. Zajímaly je účinky na novotvorbu svalových bílkovin a aktivaci enzymů, podporujících růst svalů jako mTOR a p70S6K (p70 S6 kinázy).
V průběhu 8týdenní suplementace zjistili, že za normálních podmínek, tj. na lačno, neměly omega-3 na svalový metabolismus žádný vliv. Situace se však změnila, když se po najedení zvýšila hladina aminokyselin a insulinu, což vyvolalo nebývalou anabolickou odezvu. Připomínáme, že se nejednalo o nemocné ani staré osoby, trpící sarkopenií (ztráta svalů v důsledku stárnutí).
Nyní by už mohlo být jasnější, proč omega-3 podporují anabolismus, když jsou stimulovány zvýšenými hladinami aminokyselin a insulinu. Omega-3 totiž modifikují složení stěny svalové buňky, do níž se zabudovávají, čímž se posléze aminokyseliny nasměrují dovnitř buňky, kde stimulují anabolické děje.
K experimentu byl použit farmaceutický výrobek s rybím olejem (tj. lék na předpis) pod názvem Lovaza obsahující vysokou hladinu ethylesterů omega-3 mastných kyselin, tj. dávku 1,86 g EPA a 1,50 g DHA za den. K dosažení téhož účinku samozřejmě není třeba použít lékové formy omega-3 – běžný rybí tuk nebo ještě lépe olej z krillu (drobní mořští členovci) by měly mít podobné účinky. Olej z krillu má dokonce fosfolipidovou povahu a snadno se vstřebává do buněčných stěn, takže jeho dávka může být o polovinu nižší než u rybího oleje.
Literatura: G.I. Smith et al., Clin Sci (Lond), 121(6):267-78. 2011.