Test kloubní výživy

Je naprosto zjevné, že stále více lidí v našem okolí se potýká s neduhy „moderní“ doby v podobě různých zdravotních problému a komplikací. Ty, jak asi víme, mnohdy plynou také (či spíš především) z nevhodného způsobu stravování, nedostatku správné pohybové činnosti, individuální schopnosti zvládat stres či jiné životní situace atd.

Moderně jsou následky těchto (a mnoha dalších) faktorů označovány i jako „civilizační nemoci“ a kromě mnoha metabolických poruch zahrnují také poruchy pohybového aparátu (klouby, šlachy, vazy, kosti), kterými statisticky dnes trpí více než třetina české populace.

Nabídka pro české klouby Manuál České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně k léčbě osteoartrózy pro praktické lékaře uvádí, že v ordinacích praktických lékařů představují pacienti s artrózou až tři čtvrtiny všech nemocných s pohybovými obtížemi.

Artróza, tedy degenerativní onemocnění kloubů někdy spojené se zánětem, přitom údajně postihuje již pětinu obyvatelstva ČR.
Mezi další rozšířené nemoci pohybového aparátu pak patří osteoporóza, revmatoidní artritida či další revmatická onemocnění.

Jinými slovy, „průměrný člověk“, jak ho definují obecná doporučení již dnes není zdravý člověk.

Ordinace ortopedů, revmatologů, fyzioterapeutů jsou tak plné sténajících pacientů, které dnes již ani zdaleka netvoří převážně lidé v důchodovém věku, ale také mnoho mladých či lidí středního věku v důsledku nadměrného přetěžování pohybového aparátu, nebo naopak, jeho nedostatečným zatížením v důsledku „sedavého“ zaměstnání a nedostatku pohybu.

Není proto divu, že s tak vysokou četností výskytu kloubních obtíží mnozí lidé (pacienti) berou odpovědnost do vlastních rukou a sahají po tzv. kloubní výživě, kterou v médiích propagují zdravím kypící, ohební senioři.

K tomu by jim (mj.) měli dopomoci právě aktivní látky obsažené v kloubní výživě, tedy glukosamin a chondroitin sulfát, které dokáží opotřebované chrupavky vyživit a tím zatavit či zmírnit následky degenerace pohybového aparátu. Doporučená denní dávka glukosaminu se pohybuje v intervalu 500 až 3000mg denně, pro denní příjem chondroitin sulfátu se uvádí 1200 až 1500mg.

Je potřeba mít však na paměti, že doplňky stravy nejsou léky, takže od nich nelze očekávat prokazatelný léčebný účinek a častokrát ani množství deklarované na obalu nemusí odpovídat obsa- ženému množství.

Doplňky stravy mají totiž legislativně jiné postavení než léky. Zatímco lék musí před uvedením na trh projít registrací, při které se hodnotí účinnost, jakost a bezpečnost, doplňky stravy je zapotřebí pouze písemně ohlásit na Ministerstvu zemědělství ČR a zaslat mu obal s českým textem.

Primárně tak tyto doplňky stravy mají sloužit a být doporučovány k prevenci a předcházení poruchám přetěžovaného kloubního aparátu.  Jinými slovy, na rozdíl od léků nejsou určeny k léčbě ani k předcházení nemocem. Byť se někdy se ale stane, že doplněk stravy obsahuje stejné účinné látky jako registrovaný lék.
Vyhláška č. 225/2008 Sb. říká, že na rozdíl od léků doplňky stravy léčivé ani preventivní účinky neslibují a ani slibovat nesmějí.

I tak tyto preparáty v podobě nejrůznějších kapslí, tablet, prášků, pilulí a nápojů představují pro mnohé naději na lepší zdraví, a proto do nich investují nemalé částky.
V roce 2011 za ně Češi utratili 4,7 miliardy korun, o dva roky později už to bylo 5,5 miliardy korun.

Na jejich oblibě se však výrazně podílejí reklama, osobní doporučení odborníků i snadná dostupnost a přesvědčení o léčebném účinku.

Právě kvůli jejich velké oblibě zkontrolovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce od května do července roku 2014 deset kloubních výživ, aby prověřila, zda deklarované množství chondroitin sulfátu, glukosaminu a MSM (methylsulfonylmethanu) odpovídá skutečnosti. Kontrolou neprošla celá polovina výrobků.

Jaká je situace dnes?

V lednu tohoto roku nechal časopis Dtest otestovat 20 různých doplňků stravy, které se zaměřují na výživu kloubů a obsahují glukosamin a chondroitin sulfát s cílem zjistit, zda obsahují tolik těchto aktivních látek, kolik výrobci na obalu slibují. Jinými slovy, co vlastně spotřebitelé v kloubních výživách za své peníze dostávají.
Do celkové známky pak byli zahrnuty i některé další faktory jako počet dávek v balení či cena jedné dávky dle deklarovaného/změřeného množství.

Výsledek? Z poloviny plané sliby!

Pouze sedm výrobků z celkových dvaceti testovaných prošlo testem se ctí a dobrou známkou. Ve svém složení teda obsahují to, co výrobce deklaruje v stanovené dávce.

Dobrou zprávou je, že – až na jednu výjimku – dodrželi všichni výrobci deklaraci aspoň u jedné ze dvou sledovaných účinných látek – glukosaminu, byť čtyřem z nich k tomu pomohla právě 15% tolerance.

Mnohem horší to však už bylo s druhou zmiňovanou látkou – chondroitin sulfátem, která v některých vybraných doplňcích představovala pouze trestuhodných 10-15% výrobcem deklarovaného množství.

Kompletní hodnocení a podrobný rozbor všech 20 testovaných doplňků stravy najdete v květnovém vydávní časopisu Dtestl

Závěr?

Mnoho studií již prokázalo příznivý vliv určitých doplňků stravy na zdravý člověka. Celá řada dalších doplňků má tento efekt i navzdory tomu, že jejich účinnost není (zatím) vědecky ověřena. Může za to metodická náročnost takové studie, která si vyžaduje jistý čas a především personalizované použití těchto doplňků stravy, což je častokrát téměř nemožné.

Ať tak či onak, základním předpokladem funkčnosti každého doplňku stravy je obsah příslušných účinných látek a jejich použití v minimální efektivní dávce, která je u každého individuálně nastavena.

Jak ukázal tento (a mnoho dalších) test, výrobci častokrát nesplňují to, co slibují na obale a tak spotřebitel mnohokrát vlastně nakupuje „kočku v pytli“. Rozhodujícím faktorem při jejich nákupu tak přebírá reklama a marketing.

S cílem zvrátit tento nežádoucí trend ve prospěch skutečně poctivých producentů doplňků stravy, bude časopis Dtest i nadále pokračovat s testováním i dalších doplňků stravy, aby se spotřebitelům na českém trhu dostalo za jejich peníze také požadované kvality a účinného množství daných látek.